KONTAKT

© 2019 Jana Gál

  • Black LinkedIn Icon
  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon

JANA GÁL

Revoluční 240

Šestajovice u Prahy

250 92

Způsob platby: zaslání na účet

1709321113/0800 (Česká Spořitelna),

IBAN CZ71 0800 0000 0017 0932 113​

Tel: +420 774 184 112​​​

poradnanadalku@gmail.com

Všeobecné obchodní podmínky

Fyzická osoba zapsaná v Živnostenském rejstříku
Evidenční číslo ŽL: ŽO/06190316
Evidující úřad: Úřad městské části Praha 15

Nejsem plátcem DPH.

SKYPE: janitaxgal

 

Milá Lucie, 

jestli tomu dobře rozumím, váš přítel je místní "starousedlík" a vy jste se nedávno přistěhovala. Vypadá to, , že on se drží svých zajetých zvyků, dělá to, co vždy s přáteli dělali, a vy v tom nemáte své místo. Píšete, že když jste spolu, jste spokojená, ale když je s ostatními, jeho pozornost je obrácena ke společnosti, ve které se vy necítíte. Jeden z důvodů proč je těžké se zapojit, může být ten, že nemáte s jeho přáteli společné zážitky a zatím jste v té skupině mimo. 

 

Nenapsala jste jak dlouho spolu jste. Ptám se proto, že zážitky se tvoří i časem spolu prožitým. Jste odvážná, že jste se rozhodla pro takový vztah, kde právě jako nově příchozí do nějaké společnosti, jste vždy v nevýhodě a musíte vynaložit mnohem větší úsilí, než by tomu bylo ve vašem původním prostředí, kde jste své místo už měla dané a často i vybudované vlastní snahou. Te'd je potřeba začít téměř od nuly. Jiný jazyk a jiná kultura to dělají ještě těžší. Úplně stejně se cítí partneři Čechů, kteří žijí v Čechách, nebo se přidali k už etablované české komunitě v zahraničí. 

Co s tím? Budujte společné zážitky. Jděte do iniciativy, kde je to jen možné. Navrhněte akci podle vás, ale i tak, aby to kamarády bavilo. Ukažte jim váš svět, vaše dovednosti, vaše zájmy. Ale především, začněte si budovat svojí vlastní základnu: přátele, práci, která vás bude naplňovat, zájmy. Vše popořadě. Závislost na partnerovi a jeho světě, je častá záležitost, která škodí zdravým partnerským vztahům. Je to širší téma a těžko na něj odpovědět v celém pohledu. Doufám, že jsem pomohla. Hodně štěstí, Jana

 

Milá Reno, 

díky za odvahu podělit se. Z vašeho psaní je cítit, že jste zklamaná, že pobyt v Austrálii zatím nenaplnil, co jste čekala ohledně školy, práce i přátel. Zimní měsíce teď s sebou ještě přinesly i fyzický diskomfort a zcela vám rozumím, když ke konci rezignovaně píšete, že byste to tam nejraději vzdala.  

 

Píšete, že jste v Austrálii zajím pár týdnů. Z toho teď budu vycházet, když vám napíši, že je dost možné, že se nacházíte ve 2.fázi kulturní adaptace (kulturního šoku). Té fázi se také říká krizová. Je to ta nejtěžší z fází zvykání si na jiné kulturní prostředí, je velmi stresová a nabitá frustrací, i vztekem, nejistotou, odmítáním cizího prostředí. Dobrá zpráva je, že se jedná jen o jednu z fází, která jako ostatní za několik týdnů pomine.

Snažte si udělat sama sobě dobře tím, co vás baví, co vám přináší radost. Dejte si za úkol každý den napsat/ vyfotit 5 zajímavých věcí, které doma nejsou a pošlete je domů rodině, nebo kamarádům. Pište si deník a vypište se z toho zklamání. Připomeňte si důvody, kvůli kterým jste do Austrálie přijela, bez toho abyste bilancovala. Myslím, že je ještě brzy uzavírat, jestli zůstanete rok nebo déle. Hledání práce chce prostě čas. 

Přeji Vám hodně štestí, Jana

 

Milá Michaelo, 

V první řadě musím přiznat, že se mi tají dech nad vaší odvahou. V jednom časovém okamžiku se vám sešly nejméně čtyři veliké životní změny. Odešla jste do země, kde nikoho neznáte, změnila jste práci - sice jste ve stejné firmě, ale na jiném kontinentě. Váš životní partner vás opustil a navíc se vám rozplynula vize budoucnosti. Tohle období je velmi náročné i kdyby tyto změny měly být jen dvě.

Sama píšete, že jediná stabilní věc je teď vaše práce. Toho bych se držela a zatím začala na této rovině budovat další záležitosti. Být zaměstnancem dává veliké výhody, co se týká alespoň základního sociálního zázemí, struktury, rutiny a pravidelného příjmu.

 

Pokud byste měla zájem, v Belgii Vás mohu napojit na nějaké místní zájmové skupiny, a začnete tím řešit samotu. Sama se můžete podívat na Meet-Up nabídku, a vybrat si skupinu podle toho, co vás ve volném čase baví www.meetup.com.  Další možností je připojit se do komunity organizované pro expaty žijící v Bruselu, organizují každý týden zajímavé výlety do okolí www.expatclub.org. Velmi otevření jsou vůči komukoliv nově příchozímu v mezinárodní organizaci: People to People International www.ptpi.org. Obě organizace znám osobně a doporučuji je pro jejich otevřenost.

 

Jsem také napojená na místní krajany, pokud byste měla zájem mohu vás spojit s někým ze Slovenska. Člověku udělá někdy velmi dobře, když se může pobavit ve svém mateřštině. Zatím se netrapte tím, že neumíte místní jazyky, v Belgii se dá nějakou dobu, pokud máte práci u mezinárodní firmy, určitě žít jen se znalostí angličtiny.

Pokud by jste měla zájem, mohu vám nabídnou mé konzultace. Někdy stačí 2-3 sezení a život opět dostane směr. Ozvěte se. Hodně štěstí, Jana

 

Milá Karolíno, 

vaše otázka otevírá několik témat, na které není jednoznačná rada tady ve formátu online poradny. Píšete, že jste v Belgii rok a půl a máte půl roku starou dceru. Mám z toho dojem, že usazení v místě proběhlo hodně rychle. Měla jste necelý rok aktivního života, ve kterém by vám okolnosti musely vyjít opravdu hodně vstříct, aby se dalo za tu dobu vytvořit zázemí. Pravděpodobně to situace nedovolovala. Citít se v novém místě jako doma je záležitost, která trvá zpravidla více než rok, když se na ní dá aktivně pracovat. Momentálně je to tak, že se nemáte moc o koho opřít a od koho čerpat sílu.

Váš vnitřní konflikt: práce - nebo dítě, ústí v častou otázku maminek, které se rozhodly jít do práce v podobné situaci. Odpovědět na to, jestli by nebylo lepší zůstat doma, není jednoduché a záleží na tom, co si chcete nebo můžete dovolit. Je to dilema, kterému velice dobře rozumím.

Vycházím-li z toho co píšete, že do Čech se vrátit nemůžete, nezbývá vám, než začít budovat zázemí v místě, ve kterém žijete. V situaci ve které jste, není pravděpodobně moc času zkoumání okolí a možností pro maminky s dětmi. Přesto to v každé volné chvilce zkoušejte. Napojte se na místní už fungující komunitu maminek a zkuste alespoň jednou týdně cokoliv - mateřské centrum, místní církevní komunitu, jiné sociální spolky působící v místě. Čerpejte také ze vztahů na pracovišti a pěstujte vztahy s kolegy. Je to sociální sít, kterou máte momentálně k dispozici a pokud to jde využijte ji. V Belgii existuje fungující komunita Čechů a Slováků, napište mi, dám vám na ně kontakt. V Belgii působí také organizace Brussels Childbirth Trust, kde je možnost se napojit na lokální skupiny anglicky hovořících rodičů předškolních dětí - mají odnože ve více místech v Belgii. http://bctbelgium.org/social-life/local-groups/current-local-groups/ napojte se na ně. Někdy stačí jeden kontakt a posune vás to dál.

Pokud byste potřebovala vaše záležitosti probrat detailněji, ráda vám poskytnu konzultaci, 

Hodně štěstí, Jana

 

Milá Verko,

je to opravdu smutné, čím si procházíte. Z vašeho psaní mám dojem, jakoby snad i to nejhorší bylo za vámi, a vy jste značně vyčerpaná žijete v nejistotě, jak dopadnou příští měsíce. A není se čemu divit.

 

Když se podívám zblízka na to, o čem píšete: Rozchod s člověkem se kterým plánujeme budoucnost je vždy určitým způsobem trauma, a to působí ještě hůř, když se to stane v prostředí, které není vaše. Určitě jste se cítila dvakrát tolik opuštěná. Taková situace má opravdu tendenci člověka dost sebrat, a ani se nedivím, že jste si nemohla nechat moc času na odstup a hledala jste velmi brzy k sobě blízkou duši. V takovém případě se může stát, že člověk toho druhého špatně odhadne, chce hlavně s někým být promíjí a často upozadí své vlastní plány ve prospěch vztahu. Je dobře, že jste našla sílu a od posledního partnera dokázala odejít, ačkoliv vás to stálo spoustu úsilí, finanční a psychický propad. Týrání jak psychické tak fyzické je strašná zkušenost a vy ji teď máte, je vaši součástí, ale kromě toho také víte, že jste schopná jednat, bránit se, a té situaci se nepodat, a to je důležité.

Nicméně i přes tyhle dost komplikované peripetie z vašeho psaní cítím, že uvnitř sebe víte dost přesně, co chcete, a co je v danném momentu pro vás priorita. Píšete, že bojujete o další možnosti pracovat a žít v Austrálii. Řešíte pěkně popořadě ty nejzásadnější existenční otázky - možnost zůstat v v místě, kde chcete žít, váš business, bydlení. Spát v dodávce zrovna teď v zimě, musí být strašné, ale sama víte, že je to jen dočasné a že jakmile se vyřeší jedno, přijde na řadu další.

Moc vám chválím, že si pro sebe dokážete najít oporu v těžkých životních chvílích a docházíte k psycholožce. Vydržte zatím soustředěná na ty dvě základní věci, abyste jich dosáhla: vízum a bydlení, až toto dosáhnete, bude čas měnit další záležitosti ve vašem životě jako najít víc přátel a nového partnera.

 

Přeji vám hodně štěstí, pokud byste měla zájem o skype konzultaci, spojte se se mnou.

Jana

 
Rozchod s přítelem

Milá Kačko,

Píšete, že rozchod s přítelem vám ulevil, ale situace se zapletla tím, že možná trochu žárlíte, když vidíte,

že si záhy našel jinou partnerku. Je to pochopitelné, ono to prostě vždy chvíli trvá, než se člověk z rozchodu vzpamatuje, a nezáleží na tom, jestli jste se s ním rozešla vy, nebo on s vámi, potřebujete čas, zatím je to citlivé. Tedy jste ve fázi, která není moc příjemná a rozhodně vám nepomáhá vidět, že se takhle rychle oklepal. Nejlepší je prostě nebýt nějakou dobu v kontaktu a hodně se soustředit na sebe a své zájmy.

Tady se bohužel stalo nejen to, že jste v kontaktu velmi často, ale také tím, že si vybral jako partnerku osobu, se kterou žijete v bytě. Tedy máte ho před očima stejně jak dřív, a je těžké se od něj emocionálně odpoutat.

Nejlepší by bylo si s nimi o té situaci promluvit a zeptat se jestli by se třeba nechtěli scházet u něj, nebo se úplně odstěhovat. Pokud s tím nebudou souhlasit, začněte si hledat nové bydlení vy. Čím dříve budete nerušeně sama, tím dříve se začnete z rozchodu dostávat. Budete mít také klid se soustředit sama na sebe. Pokud byste potřebovala poradit jak se ze vztahu dostat emocionálně, spojme se skypem. Hodně štěstí, Jana